Studium v Dánsku (část druhá)

Studium v Dánsku (část druhá)

Ahoj, jmenuji se Zuzka a v dnešním článku vám řeknu více informací o studiu v Dánsku. Navazuji na předchozí článek Studium v Dánsku.  Doporučuji si ho ovšem přečíst první, protože tyto dva články na sebe lehce navazují.

 

MOJE MĚSÍČNÍ VÝDAJE

Dánsko je velmi drahá země v porovnání s většinou evropských zemí. Zde jsem sepsala mé MINIMÁLNÍ měsíční výdaje v českých korunách:

Ubytování – 8 525,-
Domácnost – 1 700,-
Cestovné (měsíční bus karta) – 1 200,-
Posilovna – 700-
Společenský život – 500,-

Což je dohromady 12.625 Kč, v dánských korunách s kurzem 3,41 je to zhruba 3 700 dánských korun. Proto si studenti hledají co nejrychleji brigády. Nejlépe, aby jim smlouva vyšla na SU (studentské stipendium). Toto stipendium bývá je kolem 5.800 DKK, což je 20.300 Kč. Dánští studenti ho dostávají na studia od státu. Studenti z EU mají také nárok na SU, ale pouze pokud splní určité podmínky, které se týkají počtu odpracovaných hodin, ty by se měly pohybovat okolo 10-12 hodin týdně a musí mít výplatu (je určené i nějaké minimum, ale nejsem si jistá, kolik je to přesně), aby mohli platit daně státu (kolem 40% z SU nebo z výplaty). Pokud dané podmínky nesplní, je potřeba SU vrátit! Výše SU se liší podle velikosti města. Já žiju v poměrně malém, takže například v Kodani je o dost vyšší.

Teď malá kalkulace, kolik si student přibližně vydělává. Pokud sečteme průměrnou výplatu, což je zhruba 4.400 DKK (100 DKK/hodinu*11h*4 týdny = 44 hodin/měsíc), tzn. 15.400 Kč a k tomu přičteme stipendium, dostaneme 35.700 Kč na měsíc. Po odečtení daně dostaneme 21.420 Kč.(Upozorňuji, že tyto údaje nejsou přesné, ale pouze přibližné). Jsou to dobré peníze pro studenty a dobře se tu s nimi dá vyžít. Najít si slušnou práci v Dánsku je ale nesmírně obtížné. Pokud nemáte známosti, je třeba běhat se životopisy po městě a rozdávat je, kde se dá.

STORYTIME #1 – Hledání práce

Ve většině podniků se mi vysmáli se slovy „I am sorry, but you can’t speak Danish“. Už jsem z toho začínala být otrávená. Dánština opravdu není jednoduchá a nelze se ji naučit „přes noc“. Zkoušela jsem posílat životopisy kam se dalo, chodila jsem, kam se dalo, ale po půl roce stále nic, kromě jednoho velice nevydařeného intervia, kde si šéf zřejmě nevšiml mého věku a musela bych pracovat přes Vánoce, což mi zrovna nevyhovovalo, vzhledem k tomu, že jsem již měla zaplacené letenky do ČR.

Jediná lehce dostupná práce, díky níž můžete zažádat o SU, je rozvážení novin přes noc. Ta se hodí spíš pro kluky a není práce pro studenty. Škola se s takovou prací nedá dobře stíhat a zvládat jen tak tak.

Zároveň se tu jednodušeji hledá práce, když je sezóna, tzn. od dubna do října, kdy je možné pracovat na ostrově Fanø. Na něj je třeba dojet trajektem (asi 12 minut). Hodně turistů z Německa totiž jezdí na ostrov přes prázdniny a hotely či ubytovny potřebují někoho na úklid.

Na mě se po vánočních prázdninách usmálo štěstí v podobě naší učitelky dánštiny, která vlastní farmu a nabídla nám práci tam. Teď už jen čekám až bude hotová smlouva a půjde se farmařit.

Studijní příspěvky z ČR

Každý student, ať už bydlí nebo nebydlí v ČR, má nárok na příspěvky. Ještě před odjezdem je dobré poslat si žádost na ministerstvo. Přestože jsem toto udělala, úřady stále nebyly spokojené. Doporučuji napsat do žádosti, že studujete na bakaláře a ne AP degree, jinak s tím budou zbytečné problémy, emailování a papírování. V listopadu nám byly zaslány jasné instrukce k podání přihlášky. Já zašla na recepci ve škole, tam vytiskli požadovaný dokument a já je musela odeslat jako dopis. Poštovné dohromady dělá 20 dkk (70 Kč). Příspěvky mi konečně uznali až v lednu a to ani nejsem student vysoké školy, ale podle úřadů, studium tohoto typu odpovídá středoškolskému.

STORYTIME #2 – Stěhování a nové bydlení

Jak už jsem zmiňovala výše, naše ubytování bylo hodně daleko od všeho a moje spolubydlící už se mnou už tak často nebyla, jelikož si našla přítele. Po prvním semestru jsme to začaly řešit.

Co se týče studentského ubytování pokud už bydlíte v Dánsku, je to těžší. Jsou zde čekací listiny, ale zahraniční studenti mají v tomto výhodu, protože čím dál bydlí od Dánska, tím lépe pro ně, takový je zde zákon. Takže pokud jsem už bydlela v Dánsku a byt byl napsaný na moji spolubydlící, tak jsem měla problém něco najít rychle.

Nakonec jsem něco našla rychleji, než jsme čekali, „díky“ tomu, že jedna spolužačka ze Slovenska to tady zabalila a já mohla jít bydlet místo ní hned na konci ledna. Měla pronajatý byt (ne studentský) společně s dvěma dalšími spolubydlícími. A to ovšem znamenalo další a větší výdaje. Zvláště depozit (záloha) byl docela pálka. Měl cenu tří nájmů (což je kolem 7.000 dkk (24.500 Kč). Sice se po odstěhování vrací, ale jelikož jsem neměla práci, tak jsem musela o tyto peníze požádat rodiče a to není nic příjemného po půl roce v Dánsku.

Jaké je Esbjerg město?

Město Esbjerg leží v jihozápadní části Dánska, obléhá jej moře a je to páté největší město. Tím se ovšem nenechte zmást, protože města v Dánsku jsou velmi malá, takže tohle město vlastně moc velké není, teda alespoň co se zalidnění týče. Pro srovnání, Esbjerg je rozlohově třikrát větší než Praha, populace je zato desetkrát menší.

Je zde jedno nákupní centrum, ne zrovna velké a vánoční trhy opravdu nebyly nic moc. Je zde mnoho malých kaváren. Ty jsou moc krásné, ale většinou hodně drahé.

Pro noční život je tu také pár klubů a jedna nebo dvě známější hospody s dostupnými cenami. Ve škole je také páteční bar, ve kterém se čas od času pořádají akce na Halloween, ukončení semestru, začátek nového semestru apod. Kdykoliv je tam možné zajít, zahrát si stolní tenis, kulečník, fotbálek a jiné hry. Kolem studetských kampusů a ubytování bývají studentské bary. O ty se studenti starají sami. Všechno je za přijatelné ceny a je možné pořádat soukromé akce jako oslavy narozenin.

Ráda bych zmínila jeden známý pojem “Kulturní šok”, kterým si prochází lidé, kteří se ocitnou v jiné kultuře, ať už jinde pracují nebo studují. Kulturní šok je psychický přerod způsobený změnou životního a kulturního zázemí a obsahuje čtyři fáze. Projevy jsou velmi individuální, záleží na situaci.

Nadšení – nastává hned po příchodu do nového prostředí
Otrávení – nejhorší fáze, vše odlišné, co způsobovalo nadšení začíná lézt člověku na nervy
Zvykání si – vyrovnávání se se vším, co nás otravovalo
Multikulturní člověk – tím se student stává, když pochopil cizí kulturu a nezapomněl na tu vlastní

STORYTIME #3 – Nepříjemná fáze

Neříkala bych tomu úplně kulturní šok, spíše součást života, když se člověk odstěhuje a musí si začít zvykat na jiný život. Tato malá krize trvala asi od prostředka listopadu do Vánoc. V Česku jsem dlouho nebyla a z nějakého důvodu jsem se cítila opuštěná a sama. Moje spolubydlící se mnou už v tu dobu prakticky nebydlela a to bylo ještě víc frustrující, jelikož vedle mě byla prázdná postel. Samozřejmě to je všechno jen o psychice. Měla jsem kolem sebe lidi, stále jsem byla poměrně veselá, ale něco prostě bylo špatně. Začalo mě štvát chodit do školy, vědět, že stále nemám práci a že nerozumím lidem kolem, jelikož nemluvím dánsky. Nic příjemného to není, ale zvládnout se to dá. V nouzi jsem poznala přátele a vím, že se už nemusím bát požádat je kdykoli o pomoc. Nemůžu o sobě totiž říct, že jsem silná osobnost, ne vždy. Po návratu už si lépe zvykám na život tady, na lidi a prostředí.

Malá zajímavost na konec:

Nedávno jsem narazila na organizaci, fungující zejména v Anglii. Jmenuje se C.A.L.M, je zaměřená na studenty vysokých škol, kteří prožívají stres, deprese nebo pocit osamění. Vysokoškoláci mohou kdykoliv zavolat na číslo uvedené na jejich webových stránkách a dostat to ze sebe, poradit se co dál apod. Kdokoliv se může zapojit do pomoci vydělat peníze pro C.A.L.M. Stačí se zaregistrovat a pošlou vám informace o tom, jak je možné se zapojit. Můžete například zorganizovat párty v baru, sportovní událost, odpolední kafe… Dát vědět organizaci a pak poslat vydělané peníze.

Myslím, že tohle je dost důležité téma. Všude kolem sebe totiž vidíme memes a vtipy týkající se studentského života. Jsou vtipné, smutné a bohužel pravdivé… A ne každý z nás to zvládá, jak by chtěl.

 

Doufám že se vám článek líbil a pokud myslíte že by mohl zaujmout i někoho dalšího, tak ho nezapomeňte lajknout nebo sdílet. Pokud nechcete propásnout příští článek, můžete mi hodit like na Facebookové stránce. A jestli máte nějakou otázku, tak mi rozhodně napište ať už sem do komentářů, nebo na Facebook a já se budu snažit odpovědět co nejdřív!

Mějte se krásně!
Zuzka – redaktorka @JustHowCZ

Napsat komentář

Close Menu