Student zahraničních věcí v Anglii (část první)

Student zahraničních věcí v Anglii (část první)

K dnešnímu dni už je to něco kolem týdne a kousek, co bydlím na koleji v anglickém Newcastle upon Tyne.V minulém půl roce jsem si podal přihlášku, napsal essay, odmaturoval, napsal o půjčku na školné a nyní už ležím v posteli ve svém pokoji a popíjím kávu. Každý den potkávám spoustu nepoznaného. A právě proto je pro mě pravidelné vydávání článků výzvou. Tak jdeme na to! Dnešní první článek vezmu od prvních dojmů, kolem nákladů na život až k další skvělé blogerce úplně nakonec.

 Newcastle je rozlehlé město, které se nachází ne severu Anglie kousek pod hranicí se skotskem. Podle strýčka googleyho v jeho jádru žije něco kolem 350 000 obyvatel a se všemi okolními oblastmi se pohybujeme někde kolem 1 – 1,5 milionu lidiček. Všude kolem jsou nákupní centra a lidé valící se z nich, do nich a k nim. Máme vlastní metro a také hrozná spousta obchodů a uspěchaných lidí. Takže Newcastle s čistým svědomím přirovnávám k Praze. Sídlí zde dvě opravdu velké univerzity (Northumbria a Newcastle uni) a statistiky počítají zhruba kolem padesáti tisíc studenské populace. Krásné číslo. Tedy až do chvíle, než si začnete hledat brigádu…

Jak probíhal přihlašovací proces jsem rozepsal v předchozích  článcích. Taktéž prázdniny, které jsem si vyhradil pro získávání nějakých úspor v tvrdší měně. Z prázdninového a pracovního prostředí jsem přijel do čistého a prostorného pokoje v jedenáctém patře. Mám krásný výhled na město. A zároveň zapomoci skvělého anglického počasí mám za oknem téměř každý den duhu. Wifi perfektně funguje a sousedé se chovají tiše… Co víc si přát?! 😀

 

Všechno tady začíná týdenním “Freshers Week” (Týden pro prváky), který doprovází spousta událostí. Zajímavé jsou trhy s komunitami a volnočasovými aktivitami. Tělocvična plná lidí, kteří se překřikují a snaží se vám zaprezentovat svůj zájem. Ať už se jedná o fotografování, jógu, párty, charity, armádu, cyklisty, feministky a nebo dalaších sto možností. Zároveň probíhají přednášky, které nás uvádějí do základního používání knihovny a podobně. To si takhle sedne do ještě větší tělocvičny asi 800 – 1000 studentů, pustí se dva projektory, čtyři mikrofony a rektor přes svůj úsměv skoro nemůže mluvit. A kdy to nevíc žije? Večer. Dozvěděl jsem se, že město které jsem si vybral je No.1 pro jakoukoli párty v celém UK.

Mentalita britských vysokých škol mě zaujala. Z česka jsem odcházel s myšlenkou praktičtější výuky v porovnání s českým systémem. A jak to zatím vídím? Máme dva semestry oddělené třemi týdny vánočního volna. Hodnoceni budeme na konci semestru různými způsoby. Primárně se jedná o týmové projekty a jejich prezentace, testy a velmi často eseje v rozsahu kolem 2500 slov. Na semestr připadají 3 předměty. Každý z nich má klasické přednášky a semináře, které probíhají od pondělí do středy. Zbytek týdne mám na intenzivní četbu.

Každý předmět má čtenářský list asi deseti knížek v průměru o 200 stránkách. Zpravidla jedna až dvě jsou nezbytně nutné a zbytek doporučený. A k tomu seznam článků. Z toho vyplývá, že britské univerzity si velmi zakládají na samostudiu. Pročíst všechny dané knížky, pochopit co nejvíce a do seminářů přijít vlastně jen s listem otázek, čemu jsme v knihách nerozuměli. Nic není špatně. O všem chtějí diskutovat a uznávají názor jednotlivce. Snaží se budovat člověka, více než ho naučit co nejvíce teorie. Ptát se na jeho názor a pošťuchovat ho, aby se zlepšoval a přenášel všechny nápady do praxe.

 

Například včera jsem sepisoval, jak podle mě vypadá list nezbytných vlastností dobrého managera (můj obor je busines a management) a záhy také srovnání mých silných a slabých stránek/vlastností. Dnes mám za úkol vybrat dobrého lídra spolu se třemi dovednostmi, které jsem se od něj naučil. A tak pořád dále. Nebýt přebytku anglické akademické angličtiny pro eseje a všechnu čtecí a slovní zásobu, bylo by to dokonalé.

V posledním odstavečku napíšu krátce o financích. Mé TÝDENNÍ útraty se skládají z následujících (v librách):

70 – Ubytování
30 – Jídlo
15 – Nezbytnosti
5 – Praní
5 – Cestovné
3 – Tarif
(x) – volný slot pro sociální život

Což dává celkem 128 liber (+- 3840 Kč tzn. pohybuju se okolo 15 360 Kč měsíčně). Nezbytnotmi mám namysli původní vybavování pokoje, pouzdra a následné nakupování učebnic a vůbec všeho. Já jsem Naposled kupoval sáčky do koše pro společnou kuchyňku – kterou nikdo neřeší. Každý den se objeví něco nečekaného k útratě. A ikdyž to zní na české poměry velmi hrubě, pro zlepšení nálady se tady jeden odpracovaný víkend (15h práce) rovná zhruba 3 375 Kč což je kolem 13 500 Kč na měsíc. *V konečném důsledku to bude maličko méně kvůli daním, ale snažím se jen demonstrovat pouhou zdánlivost drahoty.

* S půlročním ohlédnutím za financemi jsem na £280 (8400 Kč) ubtytko + £308.5 (9255 Kč) jídlo a ostatní = £588.5 (17 655 Kč) / měsíc

Neplaťte britské účty českýma korunama a mějte se krásně!

PS: Dnešní motivací byla Weef – jinak by tento článek, teď v jednu ráno vznikal jen velmi pomalu. Kdo ji ještě neznáte, doporučuji. A krátce o ní: holka cestovatelka; tak trošku digitální nomád; kromě blogu ji můžete najít i na YouTube a zjistit o ní víc 🙂

 

This Post Has 10 Comments

  1. Zajímavý článek, takhle se hned lépe rozhoduje kde v budoucnu studovat 🙂

  2. Děkuji za informace, hlavně ta část s náklady mě potěšila🙏

    1. Jsem moc rád, že ti článek pomohl 🙂

  3. Opravdu zajímavý článek, myslím že pro mě, člověka co neví kudy kam a jak to v zahraničí chodí, ale i pro ostatní, je opravdu přínosný 🙂 Díky!

Napsat komentář

Close Menu