Student zahraničních věcí (část třetí)

Student zahraničních věcí (část třetí)

FRISBEE

Ve volném čase, a to prakticky všem, jsem se rozhodl najít si sport, kterému se buduvěnovat. V česku jsem se věnoval čtyři roky šachům na klubové úrovni a deset let florbalu při škole. Tady bohužel florbal není až tak oblíbený a tak jsem musel zvolit nový sport. Prošel jsem si list asi dvaceti alternativ a zvolil si frisbee Ultimate (létající talíř alias “Frísbíčko”). Pro ty z nás, kteří o něm až do nedávna neslyšeli, zkusím v rychlosti tento krásný sport představit. Hřiště je srovnatelné s fotbalovým. Rozdělí se podélně na tři části v poměru tak 1/10 – 8/10 – 1/10. Naproti sobě stojí dva pětičlené týmy a snaží se přihrávkami dostat frisbee-disk na druhou stranu hřiště do “zóny soupeře”.

S diskem se nesmí utíkat, jakmile mi jej někdo přihraje, stojím na místě a snažím se jej nahrát. Tady nastává příležitost pro druhý tým, který se snaží přihrávku srazit na zem. Tím se mu podaří získat disk a útočí zase on steným způsobem. Hra je dost zajímavá svým nastavením. Narozdíl od drtivě většiny sportů v ní není rozhodčí. Jakékoli fauly si hráči volají a řeší vzájemnou domluvou. Hra je dost a pohybu, ale také o strategii. Podle mého se v ní najde spousta různorodých hráčů a každý může hrát trochu jinak v závislosti na jeho silných stránkách a preferencích. Například náš skvělý trenér mi sahá někam kousek pod bradu a ačkoli je výška velmi vhod v této hře, hraje velmi velmi dobře.  

 

Frisbee

Zároveň to otevírá zajímavé možnosti různých turnajů a zápasů i mimo univerzitu v rámci různých týmů. Nejprve jsem si myslel, že když jedeme na zápas do Liverpoolu, Manchasteru, Edinburku a xy dalších míst, tak mi to otevře širokou a vítající náruč k procestování dlouhé řádky měst, jejich památek a znáte to… Nu a pak jsem ale zjistil, ze ačkoli stadiony, tělocvičny a haly jsou opravdu v každém z těchto měst jiné, tak si je vždy prohlížím zevnitř a do města se pravdila přijíždí a odjíždí za tmy 😀 Takže co se týče objevování krás města nic moc, ale stojí to za tu hru. Spolu s tím jsou spojeny občasné cestovní náklady a případné poplatky jako jsou roční univerzitní předplatné daného sportu, nebo vstupné na tréningy ostatních klubů mimo univerzitní zázemí. Zároveň to je schopné dát zabrat, času, tělu a občas při zimních venkovních zápasech i zdraví. Takže práce s investoveným časem je dobrá na zvážení hned na začátku:

A) Čas na brigádě = dostanu zaplaceno, mám zkušenosti v CVčku, možná nejsem s lidmi se kterými bych chtěl být

B) Čas ve sportu = budu za to platit, CV – budu šetřit naše lesy, najdu skvělou partu lidí

C) Nějaká rozumná kombinace spolu s volným slotem pro studium 🙂

 

SKOTSKÝ PŘÍZVUK

A teď jedna ze života o skotech a jejich “angličtině”. Už jsem přes Skotsko jel vícekrát při různých příležitostech. Tak třeba když jsem po půlroce stráveném v anglii na studiích odlétal do česka a pokoušel se domluvit si cestu s řidičem bez použití vybitého telefonu. A po pár erorech v předem domluvené dopravě jsem skončil na špatném letišti. A když jsem přišel za autobusákem, tak jsem nerozuměl jedinému “anglickému” slovu, které říkal. Ano, po půl roce tady – je to smutný 😀 Když to srovnám s Irskem, tak tam nebyl problém. Na univerzitě v hodinách není vůbec problém a mezi studenty se to taky dá zvládnout, ale skoti…

Tak třeba včera jsem touhle dobou zrovna seděl s frisbee týmem v Glasgow někde v hospodě na večeři a přišla taková zhruba padesátiletá příjemná paní. Nu a jak to tak u pěkných a příjemných dívěk bývá, pak otevřela pusu a začala, ehm, mluvit. Nu, přiznám se dobrovolně a bez mučení, že stihla objednat, povídat si s náma (lidma kolem mě) asi deset minut a v průběhu večera když občas přišla – nu tak za tu dobu jsem jí rozumněl jednu jedinou větu a možná pár jednotlivých slov co bych spočítal na prstech. Co mě ale zaujalo, je technika. Je to tak trochu jako by vám z úst vypadávala protéza, ale vy jste zažádnou cenu nechtěli přiznat pravdu a vše jste maskovali co nejširším jakoby úsměvem, ceněním zubů a ještě do tohozkoušeli mluvit. Neměl jsem ponětí co říká, tak jsem jsem se alespoň snažil přijít na kloub jaká je ta technika a kde se stala chyba.

 

Chcete si taky zkusit mluvit skotsky? Super, připravil jsem krátký návod!

Založeno na vypozorovaných technikách rodiných profesionálů, základem je stisknout zuby k sobě a zažádnou cenu je nepouštět od sebe. Tak a teď roztáhnout rty na maximum, jakobyste ukazovali svůj krásný chrup svému ještě krásnějšímu zubaři. Máte? Dobrý. Tak a teď zkuste mluvit anglicky, nu a už jste skoro tam. Když jsem si zanalizoval svá pozorování, nemohl jsem si nevšimnout určité podobnosti…

Čtěte také Student zahraničních věcí v Anglii (část první)

 

Doufám že se vám článek líbil a myšlíte si že by mohl zaujmout i někoho dalšího, tak ho nezapomeňte lajknout nebo sdílet. Pokud nechcete propásnout příští článek, můžete mi hodit like na Facebookové stránce. A jestli máte nějakou otázku, tak mi rozhodně napište ať už sem do komentářů, nebo na Facebook a já se budu snažit odpovědět co nejdřív!

Mějte se krásně!
Áron – Hlavní redaktor @JustHowCZ

Napsat komentář

Close Menu